Kronika KSKPS, rok 1995

ZÁVOD PSÍCH SPŘEŽENÍ - EDUARD 14. - 15. 1. 1995

Karel

Jitka

Venca Heller

PŘEJEZD KRUŠNÝCH HOR 11. - 12. 2. 1995

Letošní přejezd se ani trochu nevydařil. Sešlo se nás celkem dost, ale z Bublavy se kvůli nekvalitnímu sněhu vůbec nedalo vyjet. Přesunuli jsme se na Přebuz, kde jsou cesty v lese a tedy přece jen o něco lepší a doufali, že se počasí umoudří a nasněží nám. Pět spřežení s mašery Milanem, Dášou, Frantou, Ivanem a Hanzem s chutí vyrazilo na cestu. S Ivanem jela dcera Hanka jako skijöringář. Cesta byla hodně náročná, v lese bylo sněhu moc a na pláních málo. I přesto měli psi chuť táhnout a nás dobrá nálada také neopouštěla. První a zároveň poslední noc jsme bivakovali v kopcích nad Jelením. Začalo pršet, ale u ohně bylo dobře a veselo. Druhý den jsme vyráželi do drobného, ale vytrvalého mrholení a všem bylo jasné, že pokud se neochladí, sníh už dlouho nevydrží. Neochladilo se. Když jsme v poledne dojeli k Horní Blatné na pláních ležela už jen nesouvislá vrstva sněhu a nedalo se pokračovat dál. Neradi jsme museli ukončit náš (zatím nejkratší) přejezd, ale už se těšíme na příští rok.

 

Odpočinek na cestě

Mazák Endy

PŘEBUZ 18. - 19. 3. 1995

Poslední závody sezóny. Sněhu už moc nebylo, ale atmosféra byla dokonalá.

Z celého klubu se zúčastnili pouze Milan s Dášou

Milan statečně dojíždí do cíle

EDUARD 25. - 26. 3. 1995

Míla a jeho čtyřka

Milan

Zamašovat si s námi přijel i Jindra Zelenka - Jindra, Ivoš a Jitka

Naše poslední společné mašování na sněhu. Sešli jsme se všichni, dokonce i někdo navíc. Napadl nám čerstvý sníh a přimrzlo, bylo to moc pěkné. Spali jsme v cílovém baráku a připadali si jako na závodech. Ti, kteří přijeli z nížin, nemohli uvěřit, že je tu ještě sníh. Ivan přijel jen s lyžemi, ale tak se mu to líbilo, že si trať zajel ještě jednou. Večer jsme si pouštěli video ze závodů a společných mašovaček.

Momentky ze startu - Milan

Dáša

Ivan a jeho aljašská trojka

Ivoš s vůdčí fenou Britou

Míla - rodinný trénink

SLUŽETÍN 29. - 30. 4. 1995

Sešli jsme se už v pátek na chalupě u Samotářů. Moc nás nebylo, ale i to málo stačilo k tomu, abychom si zamašovali a večer při kytaře, banju a base taky zazpívali. Ivoš měl při mašování smůlu, protože se mu prodřel plášť hned na začátku cesty. Odpoledne už bylo dost horko, a tak jsme si před chalupou povídali a opalovali se.

Ivoš v akci

Zedník Milan

Mašerka Eva s Akimem

Večerní country

Služetínská krajinka

SILOVÉ TAHÁNÍ: SLUŽETÍN 10. 6. 1995

Příprava závodní tratě byla důkladná

Tak mám ti to snad předvést?!

Už mu z toho prý jdou nohy šejdrem

K tahání břemen "Buď připraven!"

Večerní zhodnocení

VÝSLEDKY

MINI	Narvik	590 kg
	Najak	540 kg
	Beilli	490 kg
MIDI	Brita, Back	979,5 kg
	Andy	900,5 kg
	Bibina	840 kg
MAXI	North	1098 kg
	Akim	1068 kg
	Balu, Cikán	900,5 kg

WESTERN PULLING: KRKONOŠE 26. - 27. 8. 1995

Na tyto hry jeli jen čtyři členové našeho klubu. V sobotu závodili majitelé psů, v neděli jejich miláčkové. V první závodě se se psem i bez něj zdolávali nejrůznější překážky. Tam se Milan umístil jako druhý před daleko mladšími soupeři. Druhý den nastoupili naši čtyřnozí borci. Účast byla velká, psů bylo jako psů. Protože nebyl omezen počet pokusů, byla soutěž nezvykle vyčerpávající. Zápolilo se sedm hodin. Ke konci už chyběla závaží a tak se přidávalo, co bylo po ruce - lavičky i špalky na sezení. Během závodu se na rožni pekl beran a ve stáncích se prodával guláš a pití. Ale počasí nestálo za moc, střídal se déšť sluníčkem, takže jsme neustále mokli a zase usychali. Večer byla v klubovně country zábava a i jsme si zatancovali. V celku jsme dopadli velmi dobře - North byl ve své kategorii první, Akim čtvrtý a Brita byla mezi fenami také čtvrtá. Myslím si, že to byl docela úspěch.

Závodníci nastoupili plazením vpřed

Skvělá Brita - "zatím" 954 kg

Vítěz kategorie C North při tažení břemene (zvládl 1368 kg)

Akim se také velmi snažil, ale nakonec jsme váhu podcenili (1204 kg)

CROTTENDORF 30. 9. - 1. 10. 1995

Závodník Petr se svým týmem

Platz vítězů

Jochen a Ruda

Tohle je naše iglú

Dáša na trati

V Německu se náš klub zúčastnil prvních závodů sezóny. Trať byla umístěna pěkně v lese, netušili jsme ovšem, že po celodenním sobotním dešti a nočním sněžení se z ní stane bažina. Účast byla hojná a přišlo se podívat i dost diváků. Němci k nám byli přátelští a jak organizace závodů tak ceny byly pěkné. Ze sobotní bouřky se najednou stala chumelenice a napadlo snad 10 cm mokrého sněhu. Náš stan, o kterém jsme si mysleli, že je v pohodě, tu váhu nevydržel. I navzdory nepříznivému počasí se naši členové umístili na předních místech. Domů jsme odjížděli spokojení, už zase za slunečného počasí.

EDUARD: BRIGÁDA A MAŠOVÁNÍ 7. - 8. 10. 1995

Na brigádu přijeli téměř všichni. Ubytovali jsme se v budově biatlonu a zcela jsme ji zaplnili. Je nás už opravdu hodně. Na Eduardu jsme upravovali prostranství na parkoviště, klestili jsme trasy a nařezali jsme dřevo do kamen a tee-pee, ve kterém budou spát závodníci. Oba dva dny jsme vstávali brzy ráno, abychom mohli protáhnout nohy svým miláčkům. Byl v tom trochu zmatek, protože v zimě ty cesty vypadají úplně jinak, ale věřím, že příště to už bude v pohodě. Počasí nám přálo, a tak když jsme doupravili některé rozježděné cesty, vydali jsme se na Boží Dar. Pomohli jsme Rudovi vytyčovat mašerský okruh, který se mu podařilo získat od obecních radních. Spravili jsme i pár můstků - a zima může přijít.

Když se sejdeme, tak už jsou to malé závody.

Mánička Milan na trailu

Jochen dojíždí do cíle se svou smečkou.

Už máme dohromady 36 psů (a jeden přibyl)

Jeden z akčních snímků u Eduardského koncentráku - Míla

ŽĎÁR - STUDÁNKA 4. - 5. 10. 1995

V pátek jsme se všichni sešli u Míly na chalupě ve Žďáru. Venku sněžilo a bylo sedm pod nulou. Vevnitř bylo skvěle a při grogu a kytaře jsme si i zatancovali. Do rána napadlo 15 cm sněhu. Představa mašování na kolech a trojkolkách nás moc nenadchla, ale psi byli natěšení a tak jsme vyrazili. Lesní cesty byly pokryté vrstvou sněhu, ale pod ní bylo rozježděné bahno od dřevařů. A tak jsme se pěkně brodili a brzdy zamrzaly. Byla to zkouška ohněm (mrazem). Přežili jsme všichni. Po rozmrznutí a převléknutí jsme všechno zabalili a přesunuli se k vesnici Studánka, kde měl Míla domluvené stanování (a vyhlídnuté lepší cesty). Rozbili jsme tábor, připravili hromadu dříví na oheň a nakrmili psy i sebe. Ve stanech jsme statečně přečkali noc ráno s chutí vyrazili na trail. Projeli jsme všechny cesty i cestičky v okolí a spokojení a zmrzlí se vrátili do tábora.

Hromadná porada - kde a jak zakempovat? Bylo nás dvanáct mašerů! Rumu bylo zatím dost.

Péťova ranní toaleta se vším všudy. Stihnul to!

Zmrznem - nezmrznem? Přežijem - nepřežijem?

VÁNOČNÍ JEŽDĚNÍ : HŘEBEČNÁ 26. 12. - 1. 1. 1996

Na tuhle akci jsme se velmi těšili. Sněhu bylo dost a příroda okolo prostě nádherná. Základnu jsme měli v čerstvě koupeném baráčku na Hřebečné, kde dlouho do noci praskal v kachlákách oheň. Každý den jsme vyjížděli do okolí a hltali tu krásu. Parta byla skvělá, dokonce se na nás přijel podívat Milan Job - mašer ze Stříbra. Byl u nějakých příbuzných dole v Perninku a párkrát si s námi zajezdil. Kamarád Ivoš měl velikou smůlu, protože si při jedné z vyjížděk nešťastně zlomil ruku a Silvestra prožil v nemocnici. Někdo odjel domů, někdo k příbuzným a tak jsme příchod Nového roku oslavili v užším kruhu.

Rudův okruh u Božího Daru - oficiální okruh pro psí spřežení

Večery po vyjížďkách patřily mezi nejlepší

Expedice Hřebečná - Boží Dar